Praha a já….

Máme se rády…Kruh se uzavřel (uvidíme na jak dlouho, však mne znáte) a já začínám objevovat výhody i nevýhody, krásy i ošklivosti, klady a zápory. Jenže jsem snílek, vizionářka a nekonečná optimistka a tak zatím Prahu vidím ve všech odstínech pudrově růžové. Tu mám nejraději, takže proto.

O víkendu se otevírala po zimě Vrtbovská zahrada a tak jsme vyrazili ze Švédské pěkně pěšo do Karmelitské. Vrtbovská zahrada je hned vedle Malého Glena, což ten bar znám, asi jsem tam kdysi, v nácti párkrát byla…Vchod je takový utajený, prostě klasický Malostranský vchod do průjezdu, je u něj cedule, takže víte, že máte jít dál…Asi po padesáti metrech už víte úplně přesně a po pár schodech nahoru a jste ve vstupní místnosti, kde si koupíte vstupenku….No a najednou se ocitnete v malém ráji, já měla trochu pocit, že jsem v jiné dimenzi, čemuž bych se už ve svém životě ani nedivila…Jednoduše KOUZLO!

O Vrtbovské zahradě

Zahrada byla vybudována jako barokní italského typu pro Jana Josefa hraběte z Vrtby, nejvyššího purkrabího Pražského hradu u Vrtbovského paláce v letech 1715 až 1720. Navrhl jí František Maxmilián Kaňka spolu se sochařem Matyášem Bernardem Braunem a malířem Václavem Vavřincem Reinerem.

Tak pánové, klobouk dolů, povedlo se vám!

Vrtbovská zahrada spolu s dalšími třemi barokními zahradami – Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkowickou na svahu Petřína, je jednou z nejvýznamějších pražských barokních zahrad.

Na prostřední terase je vysázeno přes 12 tisíc rostlin Zimostrázu. 10 tisíc violek ve čtyřech barvách bylo dovezeno pro tuhle zahradu až z Itálie. Jámy pro výsadbu se hloubily ve tvrdé břidlici, která tvoří podloží zahrady. Celková rekonstrukce zahrady stála 46 milionů. Což upřímně nechápu…ale dobře, ok..Trvala stejně dlouho, jako kdysi její vybudování, takže celých 5 let. Kašna se sochou na spodní terase byla zasypána, byly zde prolézačky pro jesle a v místnosti s freskami byla kočárkárna. To se pan Vrtba musel v hrobě tedy otáčet! Pro Vrtbu napsal Vivaldi Koncert pro loutnu, smyčce a continuo RV 93 a prý i mnoho dalších skladeb.

Mohla bych ta historická fakta psát dál a dál, ale mám za to, že už stačilo.

Hned ve spodní části zahrady je parádní a vážně veliká voliéra. Čimčará to tam o sto šest. Všechny ptáčky do voliéry vybrala a dodala pražská ZOO..Poslechněte si…

https://www.youtube.com/watch?v=4f6KyYW2vIM

Prošli jsme zahradou nahoru, na vyhlídku, tam jsme zjistili, že sousedí s Americkou ambasádou a scházeli zase dolů. Celkem dost nám vyhládlo a tak jsme hledali nějaké milé místo, kde sezobnem něco famózního a nezruinuje nás to, protože Malá strana…V malých kouzelných uličkách už na straně Kampy jsme narazili na malinké Bistro. Tak trochu jsme měli pocit, že jsme vlezli někomu do obýváku. Jůůůů, to se mi líbilo…

Skvělá obsluha, příjemný interiér, báječné růžové víno (jak jinak), luxusní cibulačka. Taky naprosto vtipný samoobslužný demokratický Vinomat, zkusíme příště. Tento víkend prý otevírají zahrádku ve vnitrobloku, to bude určitě jen a jen další krása. Doporučuju návštěvu, mrkněte

https://www.nabrehurhony.cz/

Zahrada

Celkem ráda jsem si tenhle víkend dala pauzu od Revitalizace společné zahrady SVJ. Dává mi to zabrat a potřebovala jsem uspořádat schůzku s dalšími vlastníky. Už jsme kousek od fáze, kdy bylo nutný si říct, kudy to celé povede dál, jestli bude možné investovat do plánované (mnou) výsadby a nějaké konkrétnější plány probrat se všemi ostatními. No, prostě to není moje zahrada. A bez konkrétnější vize už by mne to přestalo bavit. Vzhledem k minulým událostem tady jeden nikdy neví…

Tady malá reportáž, co už jsme všechno dokázali :

Sny se stávají realitou!

Tenhle celý pdf dokument jsem poslala všem sousedům. Domluvit schůzku se všemi najednou bylo úplně mimo reál a tak jsme se se sousedkou Markétou, která se ke mě s řáděním na zahradě přidala, rozdělily schůzkování na dvě etapy. První várku máme za sebou, odprezentovala jsem návrh zahradního architekta, kterého nám poslal další z vlastníků a návrh svůj. Cena za celou studii s osazovacím plánem a konkrétními rostlinami by nás stála 25 tisíc. Jako jen ta studie. Kytka za to ani jediná. Všichni jsme se shodli na tom, že mnohem lepší cesta bude rovnou investovat do nákupu rostlin takže HURÁHURÁHURÁ!

Mega se raduju, budu mít co sázet!

Tady návrh pana architekta :

A tady ten můj :

V navrhování zahrad nijak zběhlá nejsem. Ale mám v hlavě sen, vizi a dokážu ji převést do reálu. Ale potřebovala jsem alespoň něco ukázat:o)) A tak to klaplo!

Výsadba

Takhle nějak si představuju, že olemuju všechny ploty…Božínku já se taaaak těším!

Rostliny, které budu sázet

Zahrada je na jih a tak mám celkem volný ruce. Budu podél plotu sázet kvetoucí i plodící keře, hortenzie latnaté, muchovníky, kaliny a před ně trvalky a bylinky. Už, abych sedotoho mohla pustit! Před tím nás ale čeká ještě pěkná dřina, zrýt a připravit budoucí záhony. Do prostoru bych pak ráda vrátila ovocné stromy, které tady vždycky historicky byly. No a pak už nějaká ta lavička, lucerna, solární světélka a bude hotovo!

V pondělí nám začnou stavět lešení a pouštíme se do fasády. Snad by mělo být, alespoň ze strany do zahrady, do poloviny května hotovo. Těšíme se, nechceme přijít o letní sezonu. Lešení mě v bytě úplně uzavře, po pravdě z toho mám celkem hrůzu. Snad to rychle uteče!

Ve volných chvilkách jsem umotala pár věnců, jen tak, pro radost.

Věnce

Ten z trávy visí v koupelně, z eukalyptu voní na záchodě. Velký buxusový jsem pověsila na chodbu a druhý, stejný dostal můj Lukáš na branku.

Dneska jsem si dala naprosto lahodnou kávu a čokoládový dort s malinama v milý kavárně Dobrý kafe.

Objímám, mávám…

Pro dnešek se s vámi loučím a těším se, kam mě to kopne zase příště. O čem vám napíšu, co zrovna bude moje aktuální téma. Moc dopředu neplánuju. Možná to bude Jarní, po dlouhý době jsem se rozhodla poslat do světa zase jeden e-book a průběžně na něm pracuju. Ale v klidu , po kouskách, tak, aby mne to furt bavilo a posílalo to pak dál krásnou tvořivou energii:)

Malá ochutnávka na rozloučenou a těším se na příště!

Kousek jara z nového e-booku