„Bydlet jako...“
Ve spolupráci s Českou televizí a Deco média tvořím televizní pořad „Bydlet jako...“
Pořad Bydlet jako, kterému my – zasvěcení říkáme pracovně „tři tečky“ - ten je kapitolou sám pro sebe. Neúčastním se natáčení příliš často a sama si nastavuji konkrétní počet dílů pro každou řadu – protože, ruku na srdce a rozum do kapsy – já bych se jinak zbláznila...protože:
Na samotnou realizaci má designér „týden“ – ten týden píšu v úvozovkách proto, že z toho týdne vám ukrojí štáb spoustu drahocenného času – hned první den – se natáčí, jak interiér vypadá před proměnou, rozhovory s majiteli, s designérem a půl den máte v háji…stejně tak jako dalších několik dopolední nebo odpolední – váš život totiž tento týden určuje bodový scénář - trávíte ho v kavárně s Romanem Zachem a tváříte se obrovsky vyklidněně a nad věcí – zatímco víte, že chybíte na stavbě a nehlídáte ten zvláštní živočišný druh jménem Řemeslník…
Nebo se procházíte po showroomu s Janou Strykovou a na kameru vrkáte o kráse retro baterií a kdesi ve vás, uvnitř, vám tečou kýble a kýble nervů, protože někdo někde právě dělá obklad a vy u toho nemůžete být…mezi tím vším se dokola převlékáte podle čísla obrazů a každý den vás líčí vizážistka – což je úžasný, protože víte, že z vás na kameru udělá fresh divu – což už nějaký čtvrtý den rozhodně nejste a mezi tím vším na třetí svlékáte kostýmy, skáčete do montérek a lakujete, smirglujete, vyrábíte tu nějakou dekoraci a tu nějaký dobrý nápad, občas se najíte, dáte si kávu a neustále telefonujete se všemi zúčastněnými řemeslníky a partnery pořadu, a už máte vážně pocit, že nechat si implantovat telefon přímo do ucha by bylo o dost praktičtější..
Těch sedm dní vám doslova protéká mezi prsty, snažíte se ten čas nějak přibrzdit, ale letí tak rychle, že se ho ani nedotknete…šestý den už vlastně musíte mít hotovo – smontovaný nábytek, rozmístěný kam patří, ladíte dekorace, věšíte záclony a závěsy, možná s našima úžasnýma Honzíkama přivrtáte nějakou drobnost a jedete do noci.
Dřív jsem slepě jela podle scénáře a tuhle část – kterou upřímně miluju nejvíc – vybrat polštáře, přehozy, doplňky a všechny ty čačky – jsem nechávala opravdu na poslední sedmý den – jenže na tohle nemá štáb čas – ten konkrétní týden se realizují a natáčí vždy dvě proměny a štáb přejíždí a snaží se zachytit vše – už poučená si vše připravím v noci před finále a pak, po dohodě s režisérem jen dostailujeme na kamery s Romanem.
Ale já už mám jasno, kam co patří, když totiž dělám závěrečný styling, potřebuju věci rozmístit, sednout si a chvilku s nimi v klidu být – vnímat, jestli je prostor s doplňky harmonický a všechno lahodí mému citlivému oku a duši – prostě se nacítit - a touhle mou vychytávkou, kterou jsem obešla trochu scénář mohu za svou práci dokonale ručit..